Májo, nejdůležitější faktor to není, ale obecná tolerance včetně té v rodině k tomu přispívá.

Zda "nejvíc chlastají většinou děti, které jsou vedené nejvíc zkrátka" není nijak jisté. Za prvé je otázka, co je to "vedené zkrátka", za druhé mám dojem, že ve skutečnosti nikdo neprozkoumal, zda je to tak "většinou" - všimneš si nějakého příkladu z okolí, kdy to tak dopadlo.

Stejný přístup vnímá jedno dítě jako velkou volnost, druhé jako velkou přísnost, omezení. Obě pak ve výsledku mohou pít stejně (od vůbec po alkoholismus) nebo libovolně rozdílně, a to v závislosti na mnoha jiných faktorech. Vlohy k závislostem, prostředí, kde se pohybují (mimo rodinu), životní peripetie...
Výchova zmůže dost, ale ne vše, a navíc tedy u každého dítěte táž výchova "způsobí" něco jiného, respektive ke zhruba stejnému výsledku vedou jiné výchovné přístupy. Dle mého u někoho je lepší se stavět do pozice "do 18 je alkohol v naší zemi zakázaný, a já si tě nenechám odebrat sociálkou za to, že ti ho povoluji", u jiného je možná lepší jet notu "zákony se porušují, budeme tak činit společně", případně "akceptuji a schvaluji, že tak činíš sám jinde".
Různá rizika od zdravotních přes sociální až po věcné škody probrat samozřejmě v každém případě, a že čím mladší organismus vystavím alkoholu, tím větší napáchá škody, taky.

Myslím, že jsi rozumná zkušená matka a děláš vše tak, jak je pro tohoto tvého syna vhodné a potřebné. Je tu i ten faktor výšky a váhy - jinak by asi člověk zacházel s drobným děckem, se kterým by mohla zamávat i ta decka vína (jsou dospělí, kterým stoupne do hlavy dvoudecka, je-li dítě váhově poloviční, tož...). Že jsme tu někteří lehce šoklí z podání alkoholu 11letému dítěti nehraje roli, TY víš, co děláš.

Ale chtěla jsi číst názory, zkušenosti, přístupy jinde... no, tož píšeme