První setkávání s alkoholem pod dohledem rodiny s sebou nese dost pozitivních věcí... Jednak dítě nemá potřebu ochutnávat jinde, chuť už zná... Ví, že je v těch chutích rozdíl... Zjistí, že trocha vína, piva nebo tvrdého s ním zamává rozdílně... Já jako rodič rychle poznám, jestli má dítě k alkoholu pozitivní vztah, jestli má tendence si přidat a především vidím, jak alkohol snáší a následně odbourává... Mám pak lepší přehled, jak s tím dál pracovat...
Takže jsem u dcery nijak řešit nemusela, rychle pochopila, kde je její míra, zatím se ještě neopila, když nepočítám první opici, kdy ve 12 letech do sebe obrátila dvě plechovky ovocného piva, v domnění, že je nealko (druhý den měla "chřipku", pozvracela z palandy celý pokoj)... U syna řešit musím, víno mu chutná s colou, takže tam důrazně připomínám, že s kamarády raději nepít, nechci, aby mi ho dovezla PČR a řešit pak sociálku - zatím to docela drží, ostatně je na něm hned poznat, že pil, rozzáří se mu oči, i to se mi hodí