Takže máme zase za sebou pár týdnů. Mluvili jsme s otcem té slečny asi 15 minut.

Přijde nam odevzdány. Co mám jako dělat. No v každém případě. Ráno ji drží do 6h nebehaci.
Ven s ní nelze chodit, nedá se uhlídat. Ani on ji ven nebere. Je to nebezpečné.
On si to tu asi odtrpi. Tuhle na něj křičela ta máma holky před domem.

Mám z něj dojem, že dceru moc nemusí. A je mu dost jedno.

Nyní ji tu máme skoro týden. Přes den to jde jak kdy. Kuličky ji asi zabavili úplně.
No takže to jde.

Jinak nam potvrdil, že spí jen ty čtyři hodiny, že ji to stačí. Má svůj svět. Prostě jsem mu řekla, že i můj syn minulý týden řešil, že doprčic ta holka v 1:30 běhala a v 10h už byla dávno vzhůru. Jak to malý dítě přežívá. Jen pokrcil rameny.