Kaipo tohle je extrém. Ke zvracení to nemá smysl dovést, ale trochu nutit ochutnávat nová jídla neškodí u dětí, které směřují k velmi omezenému jídelníčku. Já měla pravidlo, že ochutnat je potřeba a když tedy nechutná, tak to jíst nemusí. Ovšem ne navždy, za čas to zkusíme znovu. Teď mám na mysli běžná jídla, která doma vaříme.

Já byla taky nejedlík. Ale u mě to bylo v dětství spíš o to, že jsem nezvládla takové množství jako byla představa dospělých. Do něčeho, co jsem nesnášela mě částečně nutili, třeba občas ochutnat lžičku špenátu, ale celou porci jsem nemusela apod. Bílé kafe mi nenutili, protože bych se fakt pozvracela, to viděli, že mi navaluje. Děda vykládal o jeho výživné hodnotě, ale byla jsem omluvena. Ovšem mléko jsem pít musela kvůli kostem a přes to nejel vlak, protože jsem nejedla jogurty, tvaroh ani tvrdé sýry, tak z mléka už maminka neustoupila. Zpětně to považuju za správné, snahu udržet hubenému nejdelíkovi jídelníček a rozšiřovat ho. Jen kdyby mě nenutili tak velké porce a tak často, nestihla jsem vyhládnout.