Lexi, já jsem o svém pohledu a la bouřkový mrak psala, když bylo v médiích, že mezi Dobiášovou, Fridrichovou a Wollnerem jde o plácání po zadku.

Na spoustu slovních pošťuchů taky reagovat umím, čumím někdy jak puk.
Ale co se týká plácnutí po zadku, ale i objetí kolem ramen, tam u mě nastává ten bouřkový mrak, já jsem na tohle až přecitlivělá.

Posledně jsem vyzvedávala dceru z dětské oslavy, a ti rodiče mi přišli s ostychem říct, že si dcera docela hodně odřela koleno. Překvapilo mě, že se oba tváří, jako že je to jejich průser. Ten tatínek mi tichým hlasem vysvětloval, jak k úrazu došlo a vzal mě přitom kolem pasu - ani na vteřinu mě nenapadlo jim něco vyčíst, nicméně ta jeho ruka kolem pasu - musela jsem se hodně snažit, abych potlačila přirozenou potřebu ji prudce odstrčit - mně je to takhle vlastní Přitom ten člověk to natuty myslel dobře, mělo to být chlácholivé pro případ, že bych to odření nijak prožívala