Taky jsem končila střední v 18, ale vyhovovalo mi, že jdu na VŠ a spoustu starostí si ještě můžu odpustit.

Šla jsem do Prahy, bydlela jsem se spolužačkou v jejím 1 + 1, protože na kolej jsem neměla nárok (pouhých 100 km nestačilo), doučovala jsem, abych měla na jídlo, protože peníze od našich stačily sotva na bydlení (i později na koleji), ale pořád ještě jsem se vracela k našim "domů". Neměla jsem potřebu od nich utíkat.

Oficiálně jsem se odstěhovala ve 3. ročníku VŠ, kdy jsme začali žít v půjčeném bytě s mým mužem, za rok jsme se pak brali. Do té doby jsem ráda užívala výhod vyživovaného dítěte (např. režijku na vlak a průkazku na MHD).