Tak ony se taky omluví samy, ale když byly malé, řekla jsem jim, že je na místě omluva... A je fuk, jestli se měly (mají) omluvit mně nebo někomu jinému...

A občas teda požaduju omluvu se smíchem, to když třeba se nelichotivě vyjádří o mém jídle nebo tak a to pak říkám "požaduji a očekávám omluvu, a honem, nekaž si život, omluv se..." A odpovědí bývá "omluvuju se, z hloubi duše se omluvuju..." nebo "tak já se ti teda omluvuju, no..." - i to je trénink