Na první pohled udání.

Ovšem vycházím ze svých zkušeností.

Za nás se opisovalo buď od spolužáka nebo z taháku.

Opisovat se dalo hlavně od toho,s kým jsem seděla,čili kamarádka. Takže žádný problém. Ale i kdybych seděla s někým,kdo by nechtěl dát opsat,tak by prostě nedal a nenapověděl. Ale takové chování se považovalo za velký prohřešek proti soudržnosti třídy,takže jsem to nikdy nezažila.

Druhá možnost byl tahák. Ten si člověk musel udělat, čili vyvinout úsilí.už to někdy pomohlo,že si z toho člověk něco zapamatoval.

A co považuju za důležité-člověk neopisoval proto,aby měl jedničku.opisovalo se proto,aby se tím testem aspoň prošlo. Čili šlo o "existenční jistotu",ne že ten,kdo psal poctivě,měl dvojku a kdo opisoval jedničku.

A taky nešlo o žádné dlouhé texty. Na tahák se vešly maximálně vzorečky,hesla.při opisování se nedalo stihnout opsat vše,takže ten,kdo to uměl,dostal 1,2 a kdo opsal, dostal 4 nebo 3. Takže tam nevznikl pocit nespravedlnosti.

Jestli ale teď jde opsat celý text,že kdo se učí,dostane 2 a kdo opíše,dostane 1,tak chápu,že to může štvát.

Ale pokud jde mě,tak by záleželo, jaký je ten opisovatel.pokud by to udělal výjimečně, byl ny to fajn člověk nebo by mě zas pomáhál v jiných věcech nebo by tím zlepšoval známku z 5 na 4 n3bo ze 4 na 3,tak by mi to nevadilo.