K_at,
v RVP ZV jsou nastavené výstupy, z toho pro 5. a 9. třídu jsou povinné, pro 3. třídu doporučené. Na prvním stupni se neděje nic víc, než že se někdo něco učí v listopadu a jiný v březnu. Ono to učivo na sebe navazuje a nedá se s tím moc šachovat. Rozdíl je především v tom, že máš daný určitý počet hodin na tu kterou oblast a pak hodiny disponibilní, které se rozhazují mezi předměty, jak je máš nastavené. A tady může vniknout rozdíl třeba v té angličtině, protože někdo vrazí disponibilní hodiny na AJ od první třídy a někdo přidá na prvouku nebo vlastivědu. Ale pokud breburda argumentovala stěhujícími se dětmi, vadilo jí právě to, že se školy neshodují v tom časovém plánu a tedy že třeba v té vlastivědě může něčím projít 2x a něco nemít vůbec. To je ale povinnost školy vyřešit, takže dítě, které už daným učivem prošlo, má v tu dobu mít to, které by mu uniklo. Jednotný učební plán v kontextu toho, co psala breburda, by tedy znamenal i stejné rozložení učiva v čase.
Jinak co se učí v kterém ročníku si určuje škola v ŠVP, ale i když se to nerado slyší, v zásadě o tom rozhoduje zvolená řada učebnic, protože bez nich neučí prakticky nikdo a pak dáš prostě přednost tomu, aby dítě tahalo učebnice jen pro jeden ročník. A tady už argument pro jednotnost úplně ztrácí smysl, protože ty učebnice se liší většinou jen řazením kapitol.
Na druhém stupni je to jiné v tom, že díky disponibilním hodinám je i třeba jiné rozložení tradičních předmětů. Je to jak v druhém cizím jazyce, tak třeba v přírodovědných předmětech. A ano, může se stát, že dítě přejde ze školy, kde mají fyziku od šesté třídy a druhý cizí jazyk od osmé třídy, do školy, kde je obojí od sedmičky. Takže ve fyzice je skoro rok napřed a v němčině pozadu. Ale pořád platí, že tohle se týká minima dětí a že zákon jasně říká, že škola je povinna zajistit, aby dítě mělo čas a prostor si chybějící učivo doplnit. Zrovna v tomhle případě by se alespoň část hodin fyziky dala využít na chození na němčinu do nižšího ročníku, pokud to rozvrh dovolí, případně na samostudium pod vedením nějakého pedagoga...
Ale právě tyhle rozdíly umožňují tu profilaci škol. Pro mě to třeba bylo důležité hledisko při výběry osmiletého gymplu (jede podle stejného RVP jako ZŠ), odkdy mají fyziku a kolik hodin, a odkdy druhý cizí jazyk. Dneska už nejsou oficiálně matematické a jazykové školy, ale vše se řeší přes ty disponibilní hodiny, takže některé školy nebo jen část tříd má více matematiky na úkor třeba češtiny nebo dějepisu, jinde se naopak přidá na jazyky a matematika se jede na povinném minimu. Někde to zase vráží do výchov.
Je fakt, že v době, kdy se dostane dítě jen na spádovku, to ztrácí smysl, ale obecně mi to přijde mnohem lepší, než když všechny školy mají totéž, protože ty děti jsou prostě různé a ty podmínky škol taky. Teď je třeba totální nedostatek matikářů a fyzikářů. Kdyby se všem školám nařídilo mít fyziku od šesté třídy a matematiku 5 hodin týdně, jsou školy v háji a děti taky, protože to stejně dopadne tak, že matiku a fyziku bude učit ten, na koho to zbyde. Třeba ruštináři, protože to je teď bekaný nepřítelův jazyk, takže by se v rámci sjednocování učebních plánů mohla všude nařídit němčina
.