To je v pohode 😃
Odeprela sis teda zazitek na poste.
Dcera kdysi zatouzila poslat pohled z Verony kamaradce. Pohled jsme sehnali, ale znamky ne. Postu jsme nasli po narocnem bloudeni a diky me znalosti rustiny (navigovala nas Ruska s italskym vnoucetem, kteremu jsem rozumela lip nez ji, ale vnouce zas nevedelo, kde je posta).
Na poste jsme cekali hodinu s cislem v ruce, nacez jsme stravili 20 minut v druznem hovoru s postovnim urednikem, ktery vazil pohled na vaze, kam se ten pohled ani nevesel. Ze byl pohled molto grande a veskrze straordinario, probrali jsme i krasy Verony, Prahy, porovnali delku dovolene u nas a v Italii, pochvalili Arenu, Verdiho, Zeffirelliho a pocasi a nakonec odevzdali pohled italske poste. Vydala jej cca po 2 mesicich