Kosatko, ano, také si vůbec neumím představit, že by mi někdo vypisoval, co se mu kde přihodilo a jak ho to emocionálně vykolejilo.
S přáteli si pošleme tu a tam fotku z výletu nebo z nějaké akce, tím to končí.
Při osobním setkání probereme životní radosti i strasti, ale někomu psát nebo volat kvůli tomu, že na něj potřebuji vysypat svá každodenní dramata, z toho jsme nějak dávno vyrostli.
Chápu, že mladí bezdětní lidé se více zabývají sami sebou a řeší svou osobu více než zasloužilý rodič středního věku, ale jak vidno, i to má své meze a ani každý mladý nemá kapacitu stále hloubkově probírat své kamarády.