Přátelství se prostě časem mění podle toho co konkrétně koho spojuje. Dřív jsme byli parta a všichni postupně měli děti a právě dětské akce nás spojovaly dohromady. Časem se každý ponořil do práce tak, že volného času ubývalo a i ty děti dospívali a dětské akce už pro ně přestávali být zajímavé. Já jsem třeba před 10 lety nastoupila do práce kde se jede i přes víkend a svátky a neexistuje zavřeno. Nedokážu už ani spočítat těch přesčasů. Chlap ten už dávno má tak časově náročné zaměstnání,že má volné jen neděle takže kde vzít ,, volno,, na aktivity? No a i těm ostatním se nabalovaly aktivity nových přátel třeba z práce atd. Takže úplně přirozeně se ta naše parta rozpadla. Nějak to neberu jako újmu nebo tak něco. Jinak já jsem chodila ven s mladšími kamarádkami a ty prostě postupně těhotné, rodí, koji takže na aktivity nemají čas a i když se občas vídáme tak jsem také zjistila, že já stará bába už na miminkovske aktivity moc nejsem. Tak se ten kontakt rozvolňuje. Onehdy mi vypadla parťacka na ples no obvolala jsem všechny a výsledek byl , že všichni už něco měli. To je prostě život no. Třeba i to , že jsme nikdy neměli žádné hlídání takže jsem si musela s manželem brát dovolenou na střídačku taky těm vztahům nepřidá. A i jsme bydleli na té vesnici to nikoho nelákalo k návštěvě.😀 Do dnes se směju slovům tchýně, že nemáme žádný park a lavičky kde by mohla chodit s kočárkem. 😀. Mám spoustu známých a řekla bych, že spokojenost.