Já jsem taky toxická, ale měnit to nechci. Jsem ráda, že mám vždycky někoho, koho můžu zahrnout svými problémy i "problémy". Na oplátku nabízím to samé. Ale mám dost inteligence a empatie, abych ty lidi svou toxicitou úplně neotrávila. Musí to být v rovnováze, aby se člověk svými potížemi neotrávil sám a mohl je nějak ventilovat, zároveň, aby tuto toxicitu druhým lidem nějak rozumně dávkoval. Případně jim poskytl nějakou detoxikaci, vzal je třeba někam, udělal pro ně něco hezkého a dobrého.

Asi jsi své přátele příliš zahltila, tak to akceptuj. Nebuď tak intenzivní a negativní, nech je od sebe odpočinout (a neurážej se) a pak zase pokračujte v kamarádění.
Já mám téměř denně nějaké stížnosti na lidi, lidi jsou prostě divný. Zároveň sleduji, že ženské neustále řeší nějaké vztahy a problémy a chápu, že někdy už to může být únavné. Tak to taky chápej. A neotravuj ty lidi pořád, uber. Dneska je doba sdílení a přehání se to.
Zrovna nedávno jsem byla s kamarádkou na našem každoměsíčním kafi a zahrnula ji svou toxicitou. Tak se příště ovládnu, budu milá a pozitivní, nechám jí prostor a vezmu ji na výlet.