Hele zase vystupovat k přátelům tak, že ty víš a ostatní neví a musí si teda vyslechnout tvoje doporučení, to ne každý zkousne a chlap už vůbec ne.
Z toho co píšeš, si nemyslím, že bys byla toxická osoba, už jen proto, že o tom přemýšlím a hledáš chybu i u sebe. Echt toxický člověk tohle podle mě nedělá a najde důvod, proč je to chyba druhé strany.
Takže to, jestli jsi toxická nebo ne, není tak důležité. Pro mě v tom tvém psaní je důležitá zmínka o tom, že tvůj kamarád plánuje požádat přítelkyni o ruku. Co když si uvědomil, že všechno, co dosud sdílel s tebou, by vlastně měl sdílet s ní? Co když jí začalo vadit, že pořád něco někomu píše a navíc si píše s jinou ženskou. Já jsem vždy chtěla věřit tomu, že může být takovéhle sdílecí přátelství mezi dospělým chlapem a ženskou, ale dávám za pravdu Půlce, že o řadě věcích by si člověk měl povídat spíš s partnerem. Neříkám, že nemám kamarády chlapy - mám, ale takhle už jim dávno na messanger nevypisuju, protože jsem přišla na to, že by se mi taky nelíbilo, kdyby tohle dělal můj muž.
Jako dospělí už máme mnohem míň volného času než na střední nebo při vysoké. Prostě od určité doby už fakt nemusí mít čas na časté diskuze s někým jiným po síti. A provozovat tohle s kamarádem se prostě může vymstít.
Takže já bych se soustředila na svého muže, manželství a směřovala bych potřeby sdílení tam, namísto ke kamarádovi, který má zřejmě před svatbou. Pro tu jeho přítelkyní to může být dost složité, až třeba zjistí, kolik věcí sdílel s tebou a ne primárně s ní.