Přidat odpověď
Mlsoune, ale já to takhle napsala, že to trochu působí, že mu závidíš, že si troufá na byt v Praze, i když podle tvého názoru dost utrácí.
Nepsala jsem, že jsi stoprocentně závistivá.
Já to myslela tak, že to na něj může zapůsobit i takhle. Každý z nás čteme text jinak a v různém rozpoložení a čistě obecně - ty to nemusíš myslet zle, stejně jako on, přesto se může stát, že mu třeba zabliká - píše mi, že je to drahý, že člověk má šetřit, jestli teda trochu nežárlí, že si troufám na byt v Praze, zatímco ona bydlí jen na Moravě - POZOR TOHLE JE FAKT OBECNÝ PŘÍKLAD.
Slovo závist má velký negativní náboj, ale to neznamená, že člověk, který si řekne, že mu možná někdo trochu závidí, si bude myslet, že mu závidí na sto procent a teda vůbec mu byt nepřeje. Někdy závist může být spíš zrnko, co ani tolik není o tom, jak si závist představujeme, jako třeba o nějaké lítosti, že tomu druhému se vysněné bydlení nepovedlo. Opět obecný příklad. Prostě že jeden to píše nějakým způsobem a druhý tam cítí osten závisti, i když třeba víc než závist je to určitá lítost.
Předchozí