Přidat odpověď
Zkus i ten deník. Nebo si piš poznámky, těžké situace a pak to prober na terapii. Třeba by ti to sdílení v terapii pomohlo víc. Ve výsledku ti to může zachránit vztahy s jinýma lidma nebo je nemít něčím zkalené.
Je fakt hezké, jestli funguješ jako vrba pro ostatní. Ale může to být taky dost náročné. Co když ten tvůj kamarád je taky vrbou pro víc lidí? A třeba nyní žije hezké období zamilovanosti před svatbou, daří se mu v práci a otevře whatsupp a jeden mu píše, že se mu pokazilo tohle, druhej, že se necítí dobře, třetí že se mu hroutí vztah... No prostě nic moc.
Neříkám, abys s nikým nic nesdílela, spíš že velké sdílení může být zahlcující a neudržitelné pro další vztahy. Nevím, jak moc se ti ostatní svěřují, pokud třeba tolik ne, tak to neznamená, že se jim nic náročného neděje, ale že mají jiné zvládací mechanismy.
Fakt to nemyslím zle, podle toho co píšeš, se ti zřejmě podařilo vybudovat pěkná přátelství. Pokud větší sdílení budeš směřovat na manžela, na terapeuta, do deníku, tak to mimo jiné pomůže tomu, aby ti ta nyní hezká přátelství vydržela dalších 10-20 let.
Možná je to nevyžádaná rada, ale zkus to i s ohledem na to, že procházíš depresí. Snažit se o kamarádsky intenzivní vztah, když máš hodně náročnou životní situaci... ne každý vztah to zvládne.
Možná tím chci říct, abys nekladla to hluboké sdílení v kamarádství na první místo. Teď jsi mladá, bezdětná, máš se jinak dobře, máš víc času než člověk s dětma.... až třeba budeš mít děti, už toho času nebude tolik a zároveň během života tě může potkat spousta dalších těžkých věcí. S ohledem na budoucnost se ti pak může mnohokrát vrátit to, že to velké sdílení nebudeš mít jako hlavní věc v přátelství a naučíš se situace řešit i jinými mechanismy než to všechno někomu vypsat.
Předchozí