Vlad, no, v reálu to vypadá tak, že ti rodič u 3 letého dítěte sdělí, že je autista. Když se ptáš na doplňující informace a doporučení, tak zjistíš, že maminka si myslí, že je dítě autista.
Další 4letý je dysfatik, ale rodiče to zatím s nikým nikde neřešili. Má obtíže, rodič určil DG sám. To k té spolupráci.

On je rodič a rodič. Potom opačně prosíš o řešení situace, kdy děcko není ok. Potřebuje pomoci. Rodič to zamítne. Nemusí nic.

Takže ano, doporučení od někoho, kdo má problematiku podloženou a ví, o čem píše, považuji za důležité. Zvlášť u vážnějších situací. Protože se mohu už konkrétně zaměřit třeba i na zkušenosti jiných učitelů. Když informace nemám, těžko se mi bude hledat, co dál.
Je dobré uvědomit si, že každý to soudíme dle toho, jací jsme sami. Vy jste zodpovědné, rozumné, vzdělané ženy. Potom jsou rodiče, kteří prostě z jakéhokoliv důvodu nepojmou a nevezmou za své třeba celkový obraz stavu dítěte, nebo nutná opatření. Stačí jen to, že jsou smutní a nedokáží čelit situaci. A informace zkreslí.

A psala jsem, že škola rozhodně NEPOTŘEBUJE kompletní lékařskou zprávu. To vůbec ne!!!

Rozebírání takových věcí s jinými rodiči je prasárna. A měla by za to být výtka.