Stejně jako Husu by mě známé věci spíš rozčilovaly. Otravovaly. Uklidňuje mě čistě ta situace - nechystám se již nic dělat, jen spát. Prožívám to tady a teď - žádné odstřihávání jinými příběhy, zvuky (ani hudbu bych si na usnutí nepouštěla)... vnímám zvuky přirozené, ty, co jsou v bytě, domě, okolí, ve mně. Nechávám plynout myšlenky, hledám pěkné vzpomínky či představy (těšení), nechávám je utichnout. Myslím už něco takového psala Angrešt.
No, tak dobře, končím s povídáním a čtením, a jdu se pomalu ukládat............