Asi teď budu trochu hnusná, ale třeba padesátiletého chlapa skoropadesátiletá ženská už moc nevzrušuje. Navíc je to cizí ženská, se kterou si ten vztah teprve vytváří. A třeba to prostě v sexuální oblasti drhne. Není to přirozená a strhující vášeň jako za mlada, ale prostě dřina. Třeba mu to moc nestálo, vyděsil se, tudíž mu to nestálo už vůbec a je snazší si najít viníka (vinici). Myslím, že o nestání se mluví těžko i v dlouhodobém a stabilním vztahu, natožpak v začátcích a při budování vztahu, s cizí stárnoucí ženskou.
Třeba má tu ženskou rád, je mu s ní dobře, ale prostě "to" nestojí. A vytvořil se nějaký blok, lhostejno díky komu a čemu.
Nevím, já vztah v padesáti nebudovala. Ale věřím, že je to dřina po všech stránkách.
Takže co
. Nechat to plynout, mile a uvolněně situaci probrat, netlačit "na pilu", rozemlít viagru, najít si někoho na sex, rozejít se a být sama....
Já nevím, kolik je po padesátce možností. Asi bych ten sex už na piedestal nestavěla, zhodnotila si plusy a mínusy chlapa a vztahu a buď si ho nechala i bez stání nebo ho nechala jít za někým jiným.
Musí to být fakt těžký vybudovat dobrý a hezký vztah i se sexem. Zajímalo by mě, jak to lidem po padesátce jde. A to pak ještě nastanou přechody atd....