Dnes už jsem hodně zpomalila a většinu práce dělám z domu, ale v době, kdy jsem najela 40 tis. km ročně ve služebáku a to jsem se živila jako kancelářská krysa, nikoliv obchoďák, jsem v autě žila. Nevidím důvod, pokud jedu sama, proč bych se nemohla soustředit na hovor s právníkem, či kýmkoliv jiným, "číst" či "psát" hlasové sms a e-maily, diktovat poznámky do diktafonu. Zvykla jsem si v době, kdy doma jsem byla bez signálu mobilu a než jsem najela do provozu jsem 25 minut projížděla prázdnou vesnicí a vyřizovala zmeškané hovory, požadavky řidičů, vzkazy kolegů. Nevidím rozdíl mezi rozhovorem po telefonu ""pokud ho teda nedržím v ruce a ve druhé kafe) a reagováním na 3 děti v autě, které se mi pokouší sdělit každé něco jiného, chtějí rozhodnout spory a nachytat mne s povolením něčeho, co bych třeba za plné pozornosti a debatě jedene na jednoho odmítla. Nebo aktuálně mám co se pozornosti týče větší záhul - udržet 13 minut (cesta mezi našimi domy) vnuka vzhůru.