Napůl-
Oba dědečkové zemřeli, když mi bylo 11let. Určitě by si přáli, abych jejich prvorozená vnučka byla především šťastná a dokázala vychovat šťastné děti. To se mi povedlo.
U babiček jsem splnila očekávání hlavně u babičky z matčiny strany - žít slušně, spokojeně a šťastně, nedělat ostudu a průšvihy.
Druhá babička si přála mít vnučku doktorku, to jsem nechtěla já. Ale vždy mne obdivovala, co jsem dokázala i mimo karieru.
Myslím si, že celkově jsem očekávání splnila, protože jsem je nezklamala.
U rodičů platí totéž: Jsou rádi, že jsem spokojená.