Kat, ale je rozdíl mezi tím být na nemocenské, protože "mám zdravotní problém, ať už fyzický nebo psychický, ale dělám všechno proto, abych se mohla vrátit do práce" a mezi "mám práci na prd, nedaří se mi najít jinou, už jem se rozhodla, že se tam nikdy nevrátím, ať si to zaměstnavatel i kolegové nějak pořeší, já prostě budu doma dokud něco nenajdu a nebo dokud neotěhotním".
Prostě zakladatelka upřednostnila sebe na úkor kolegyň a kolegů, kteří také mají svůj život, a jsou celí žhaví dlouhodobě pracovat za dva. Zaměstnavatel má svázané ruce, a dokud se zakladatelka z nemocenské nevrátí nebo nedá výpověď, tak to prostě odnesou oni. Oni nemůžou za to, že ji práce nesedla a nemůže najít jinou. Schválně do toho nepletu těhotenství, protože to může vyjít na první dobrou a nebo to může trvat roky, pokud by tam byl třeba problém, o kterém by nevěděli.
Ale dá se ovlivnit to, jak se k tomu zakladatelka postaví. Ono ani ti kolegové nemusí dlouhodobou absenci kolegyně, která pro ně znamená dlouhodobou pracovní zátěž navíc, snášet bez problémů. A taky se můžou zhroutit, může to mit negativní vliv na jejich zdraví, rodinné vztahy a pod. A nemá to řešení, dokud zakladatelka neodejde, ať už na rizikové, nebo na mateřskou a nebo k jinému zaměstnavateli.
A neznamená to, že nesoucítím s ženou, která touží po dítěti. Ale ta na výběr má, na rozdíl od jejích kolegů.