Skvělá diskuze, dozvěděla jsem se tu spoustu tipů.

Přemýšlela jsem nad tím, jak šetříme my. Nedá se říct, že šetříme, protože ty peníze utrácíme, ale skoro všechny jdou do bydlení, což je v naší situaci nutný výdaj. Manžel je díkybohu šikovný, jinak bychom asi rekonstruovali a zařizovali celé roky. Kupovali jsme starší byt a museli ho zrekonstruovat. Každý měsíc platíme hypotéku a další běžné výdaje na bydlení. Na kvalitě jídla nešetřím, kaviár si ale fakt nekupujem. Oblečení mám už několik let stejné, nové zatím nepotřebuju a nekupuju si nic ani pro radost, jsem v tomhle dost divná ženská. Make-up a řasenku teda musím, abych neděsila kolegy.:D Teď na nemocenské se ale nemaluju a děsím jen manžela, haha. Jinak utrácíme veskrze jen za nákupy jídla a nutnou drogerku (pasta na zuby, čistící prostředky, dámské hygienické potřeby apod.). Do restaurací chodíme velmi výjimečně, strašně to zdrahlo. Šetříme taky asi tím, že v posledních letech fakt žijeme jako poustevníci a už si nedopřáváme žádné zážitky na které jsou potřeba větší peníze. Na pořádné dovolené u moře jsme nebyli 4 roky. Žádná kina, divadla, na wellness víkendu jsem za celý svůj život snad ani nebyla. Teď ty peníze radši dáme třeba do vestavěné skříně na míru do chodby, kde potřebuju úložné prostory. Ty priority se mi dost změnily. Poslední roky žijeme docela asketicky co se různých dovolených a výletů týče. Někteří moji vrstevníci jsou fakt každý měsíc někde jinde, my jsme doma. Se zařizováním jsme díkybohu už v téměř v cílové rovince. Dřív jsme žili normálně..restaurace, dovolené, kina, divadla. Teď nic z toho a kupodivu mi to nevadí, spíš jsem nervózní z toho, že bych měla někam pryč jet. Jak jsem si zvykla na ten svůj šetřící mód, tak už je mi najednou líto dát peníze třeba za tu dovču, protože si vždycky řeknu, že by bylo dobré splatit hypotéku dřív. Nemám ráda jakékoliv dluhy. Myslím, že moje generace lidí 30+ a mladších bude muset kvůli bydlení obětovat opravdu hodně. Někteří se na to vykašlou rovnou a zvolí radši nájem než se omezovat. Já se zase ale možná omezuju až příliš. Mám to po mamce, ta je celoživotně skromná a šetřivá, a to na ní obdivuju a zbožňuju. Nikdy jsme doma nepotřebovali např. drahé telefony.A to se nezměnilo ani v mé domácnosti.

Je ale pravda, že náš asketický minimalistický život bez dovolených a zážitků by rozhodně nebyl pro každého.