Systém děsivě zametá s lidmi, kteří mají zásadní a dlouhodobý problém, přitom jich musí být strašně moc. Zažila jsem několikrát v práci, v podstatě jak před kopírák.

Kolegyně měla silné bolesti zad, skoro se nemohla hýbat. Začalo to v květnu. Nejdřív různé RHB, opichy, pak opich pod CT.
Od září již PN.
Teprve v říjnu se na základě protekce zjistilo, co jí je, proč se jí to pořád zhoršuje, a že to není následek životního stylu nebo odfláknutého cvičení, jak předchozí lékaři naznačovali.
V říjnu byla naplánová operace, v lednu proběhla.
Následovala rekonvalescence, RHB.
V srpnu konec placené PN, neboť rok. Že prý má požádat o ID. Požádala. Nedostala (říjen). Odvolala se (listopad). Nedostala. Prý od operace ještě neuběhl rok, tak se ještě neví, jestli jsou změny nevratné (byť to tam všude dr. psali)

Požádala o prodloužení PN o 3 měsíce. Dostala. Peníze jí přišly až v lednu. Od září do ledna byla zcela bez peněz.

Nechápu logiku - PN maximálně rok, ale ID nelze dostat do roka od operace. I když je možno požádat o zvýšení, lhůty jsou šílené a ještě je překračují (na rozhodnutí čekala klidně 2,5 měsíce).
To je fakt v pořádku, že je člověk 4,5 měsíce zcela bez peněz???