být jednotní ve výchově znamená něco dost jiného... znamená to, že by měli oba rodiče mít jasno v tom, jaké jsou priority, jaké jsou mantinely... v praxi pokud máma zakáže jet na víkend s kamarády, tak i když půjdeš za tátou, tak ti to nepovolí... a naopak pokud tě jeden podpoří při výběru školy, nebude ten druhý tu školu shazovat...
když se u nás hádá některé z dětí s manželem, držím si odstup, případně se spíš snažím ukončit hádku, dát si "oddechový čas" a pak se na věc podívat znovu s odstupem a racionálními argumenty... ale to je mým nastavením, já jdu na všechno přes argumenty
když se s dětmi hádám já, muž se obvykle drží stranou, maximálně pokud se mnou nesouhlasí, vysílá pouze signály mým směrem... a opět, když dokážou děti argumentovat, mají napůl vyhráno, když ne, mají obvykle smůlu (ale zase je fakt, že i po hádce o věcech přemýšlím a pokud dojdu k tomu, že mělo dítě pravdu nebo aspoň trochu, nemám problém mu to přiznat a případně přehodnotit závěry)