Přidat odpověď
U nás se nekřičí, nehádáme se.
Já a mužem, ani my jako rodiče se synem.
Když jsem někdy kolem 15 roku jednou zvýšila hlas na mamku, taťka vyskočil a takovou mi vrazil facku, že jsem si to už nikdy nedovolila.
A do dnes mě to mrzí.
Úplně si neumím představit, že bych žila v rodině, kde bych se musela hádat s mužem nebo aby na mě křičelo dítě.
Výměna názorů, diskuze, komunikace, to může fungovat i bez křiku a hádek.
To nemá s jednotnou výchovou nic společného.
A ani my nejsme jednotní, muž dovolí synovi pc mnohem více než já, naopak spoustu domácích prací udělá za něj... 🥴
Předchozí