mabelo, nemluví, a je to velice výbušné téma...
Podle mě to vzniklo někdy v době od procesu se Slánským, kdy sociální problémy byly "zrušeny", jsou to jen dozvuky kapitalismu a až se vylepší komunismus, problémy zmizí. Nebo se o nich přestane mluvit, aby se nevědělo, že to až tak úplně nefunguje.

Sociální práci mám vystudovanou a pár let jsem ji dělala za malý peníz a po 4 letech jsem stále měla smlouvu na dobu určitou. Co dělám jsem před lidmi tajila, když ne, narážela jsem hlavně hodnotově:

- dělám něco zbytečného, nesmyslného
- pomáhám lidem, kteří si to nezaslouží
- je to kontraproduktivní
- odsávám peníze od státu pro vlastní pocit užitečnosti
- dělám proamerickou špionáž
- pracuji s dětmi, kteří mají špatné rodiče (na vysvětlenou: když má někdo špatné rodiče, je marné s ním cokoliv dělat)
- lepší by bylo obnovit pracovní lágry, plody s podezřením na postižení povinně utratit...

Prostě společnost není na sociální práci připravená. Minulý režim to redukoval na administrativu. Ptal se mě někdo, co v práci doopravdy děláme, jaké jsou dopady, kolik se tím ušetří dlouhodobě? Ne, neptá se mě na to nikdo, moje práce nikoho nezajímala (ani mé příbuzné), nebylo komu vysvětlovat, nezájem, sami všichni vědí nejlíp.