Hadice, lehkost bytí zase přijde
To jen teď máš v hlavě ty nepovedenosti (každý bychom jich nasbírali na týden výčitek), roztahujou se a nepustí do vědomí povedenosti (těch je taky nejmíň na týden pěkných vzpomínek).
Jen chvilku počkej, až se mozek rozhodne přepnout. Do té doby se drž běžných věcí, aspoň mně to pomáhá na přemítání o mých chybách, které má tendenci jako geometrická řada - další myšlenka je dvojnásobně sebezničující než ta předchozí.
Takže si řeknu "ráno vstanu, udělám klukům buchtu, kterou dobře umím, vyčistím si zuby na slunci na balkóně a pak se uvidí". Držím se malých věcí, které umím, jsou praktické (abych si nepřipadala k ničemu) a jdu od hodiny k hodině až do večera.
Můj syn na ten nezvratný vývoj "lepší - horší - lepší - horší,..." má takovou pěknou teorii o souběhu peaků, různém vlnění dějů v životě, neumím ji tak pěkně říct, jako on.