Knihu "nedám". Už jen projít okolo těch hrobů je šílený pocit. A na Den dětí, když na každém z nich hoří svíčka, je to ještě šílenější.
Ďáblický hřbitov sám o sobě vůbec není ponuré místo, naopak. Je to pěkný rozlehlý park, místo klidu a posledního odpočinku, Les vzpomínek s místem k rozjímání u plovoucích svíček, rozptylová loučka, pěkně upravené a opečovávané hroby atd. Ale jak člověk projde okolo těch dětských, rozseká ho to na mraky.
Plus na mě ještě působí strašně depresivně to, co je za dětskými hroby. Šachta, v níž jsou podle něterých pramenů pohřbeni výsadkáři operace Anthropoid na jednom místě spolu s Karlem Čurdou. Čím dál víc doufám v to, že se potvrdí domněnka z nedávné doby, že ve skutečnosti byla jejich těla zpopelněna a s tím, kdo je udal, na jednom místě nejsou.