Jak jsem pravičák a zaměstnavatel a OSVČ (čili osobně se mě nemocenská netýká), tak v tomhle mám za to, že by do toho stát sahat neměl, protože stejně prvních 14 dnů platí zaměstnanci zaměstnavatel - tedy je víc v zájmu toho zaměstnavatele, jestli se rozhodne, že je to pro něj problém a jak velký a řeší si to po svém...

Státní rozpočet to fakt nic nestojí, tedy nevidím důvod, proč by to stát měl rozhodovat.

U mě je fakticky neomezený sick days jako nepsané pravidlo, tedy ano, pokud někomu není dobře, může zůstat v pátek (kupodivu nejčastěji ty "nedobře" vychází na pátky) doma, nic mi dokládat nemusí a nepočítám to... Ale - kdybych měla nějakého zneužívače, čili bylo by to opravdu pravidelně a často, tak to řešit budu - buď mu to nedovolím, nebo fakt by musel k lékaři, nebo ho vyhodím. Je to taky o důvěře mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Jak nedělám dusno, i když je mi kolikrát jasný, že je to spíš "zašívačka" nebo "prodloužený víkend", tak čekám, že to bude v rozumném rozsahu...

Popravdě - zase si holt kopnu do vlastních řad - za ty roky mám největší problémy s ženskejma po mateřský, čili s děckama ve školce, který fakt bývají doma furt - OČR, chytnou každou blbost i samy, co děcka dotáhnou ze školky... Navíc tendenci nadpracovat si to nemívají, takže prostě reálně chodí do práce půlku pracovní doby, než ostatní... To už, jako zaměstnavatel, jsem radši, když si vezmou to OČR. Jakékoli sick days navíc samozřejmě u nich nepřipadá do úvahy, protože už tak kolikrát jsou víc doma, než v práci...

Zas - když vidím, že někomu je fakt blbě, chrchlá v práci..., tak ho sama posílám domů (na sick days nebo home office), bo nepotřebuju to od něj chytit i já - to by byl mnohem větší průser, než když zůstane 2 dny + víkend doma a vyleží se... Pro neschopenku je posílám, až když je to fakt na antibiotika nebo tak něco... Na běžné virózky se u nás neschopenka nosit nemusí...

Každej (zaměstnavatel) to holt má jinak a myslím, že stát by do toho kecat nemusel (neměl).