Vždycky mě tyhle nápady pobaví. Spolupracovala jsem s jednim korporátem z UK, kde měli zaměstnanci jako benefit půl roku nemocenskou ve výši platu, dalšího půl roku za polovinu. S každou nemocenskou se začalo od začátku - plných 6 měsíců plného platu... Něco jako vycházky tam neexistovalo, volný pohyb. "Nemocenské" do 14 dnů včetně nevyžadovaly neschopenku od lékře. Hodně "nemocenských" bylo typu bolest zad, pracovní stres a neuroza, bolest hlavy atd. Takže lidé často jeli lyžovat do Alp, doktor to doporučil na ty bolesti zad. Nebo jeli někam do tepla "nemocnět tam", změna prostředí jim dle lékaře udělá dobře.
Povinností zaměstnavatele bylo upravit podmínky pro návrat do práce - bolí tě záda? Seženem speciální židli a stůl. Máš pracovní stres - budeš se vracet první týden na 1 hod, druhý na 2 hodiny denně a tak se to zvyšovalo. U některých nemocí šli k posudkovému lékaři, který většinou navrhl plán postupného návratu do práce, případně snížení norem výkonnosti, buď postupně navyšovat, nebo třeba zajistit speciální ttréning pro případ, že by se cítili nejistí v tom, co dělají. Vše se muselo patřičně dokumentovat, kdyby to šlo k soudu, tak aby měli podklady, že udělali max proto, aby se člověk mohl z nemocenské vrátit do práce.
Nemusím psát, že se to často zneužívalo, a proto to platilo jen pro letité zaměstnance. Ti nový už nastupovali za jiných, méně výhodných podmínek.