"Vlastníky, (byli jsme na premiéře v malém kině skoro sami) tak se mi to líbilo, nicméně mi z toho bylo tak nějak ouzko. Podruhé jsem si je už užila víc, a teď, když se chci pobavit, tak si je pustím. Tu šílenou ubohost jednání určitých povah už mám vyřešenou a jen si užívám dialogy a celkovou absurditu"
Beat, on už se člověk středního věku zná, ví, kdy snese humor postavenej na cynismu, absurditě i určitým zlu - a kdy prostě ne
Nenechám se překvapit.
Jednou jsme šli z premiéry Hřebejkovy Kawasakiho růže - mě ten film ohromně oslovil, měla jsem fakt o čem přemýšlet a poprvé v životě jsem viděla MM zcela vyvedenýho z míry příběhem - skoro rozkopával popelnice
, jakou cítil nespravedlnost
Nikdy potom jsem ho neviděla tak rozhozenýho filmem.