Mně to děti nikdy neřekly, ale dost možná si to potichu myslely, kdoví. Se zeptám.

Ale oni měli oba takové pohodové dospívání. Žádný krize a bouře. Hodne jsme společně sportovali, jezdili do přírody, docela dobrodružný a někdy i divoký akce to byly, to se jim líbilo. No a jezdit chtějí s námi čas od času stále, na nervy jsme si vzájemně nelezli ani v poměrně extrémních podmínkách. Nebo se možna každý sám za sebe potichu naučil ovládat pro zachování pohody ve skupině.