"Jinak s běžným blbnutím nemám problém, dokonce mě to baví víc než banda robotů."

magrato, to je super, přiznám se, že to takhle mám taky - sama mám lepší pocit ze svých dětí, když blbnou (v rámci určitých mezí). Pořád se pohybuju na hraně dvou zcela odlišných pólů - na jednu stranu nesu nelibě, že je moje dítě na mně odrzlé a na druhou stranu oceňuju, že bystře, leč odrzle reaguje a bývá díky tomu doma sranda.
Ohromnou roli v tom hraje to, že vím, že když už je hláškování moc, řeknu "A dost, tohle už přeháníš" a dítě se stáhne.