Navíc daň z nemovitosti má něco do sebe: Když nic nemáte, tak od státu/obce/společnosti toho moc nepotřebujete (beru v úvahu konzervativní stát bez podpor a transferů).

Pokud máte jen ty ruce, tak od státu potřebujete jen ochranu života a svobody. Pokud máte majetek, tak navíc potřebujete jeho ochranu (tj. víc policistů, vojáků, evidenci majetku, soudců, ...). Potřebujete silnici, která k majetku povede.

S vlastnictvím majetku se velmi často pojí vlastnictví dopravního prostředku - potřebujete víc silnic, značky, semafory, další policajty, úředníky...

Vytváříte požadavky na síťovou infrastrukturu a její rozvoj a dopravu.

Pokud je majetek obytný, vytváříte požadavky na školy, školky, zdravotnictví, sociální služby, obchodní síť, parky, ochranu přírody, ...

Pokud je majetek komerční, vytváříte externality: spotřebováváte vzduch, vodu, produkujete emise, hluk, ještě více zatěžujete dopravu jak osobní, tak nákladní.

Toto vše je spojeno s vlastnictvím a mělo by být majitelem společnosti uhrazováno. Vlastnictví totiž zavazuje.

A dál - zabíráte prostor, který je omezený a konečný a už nemůže sloužit jiným, nebo veřejnosti. I to je potřeba regulovat (volné byty), protože prostorová krize (zde bytová, ale podobně krize prostoru pro ekonomické projekty), prostě vede ke zhoršení celospolečenské úrovně. Už fakt, že všechno všude někomu patří je drsný, pokud nic nemáte - jste bezdomovec. Odevšaď vás mohou vyhodit.

Prostě reálně sociálně-tržní stát blahobytu. To je to, co Z hodně opustil od začátku 21. stol. a my jsme tam ani nedošli.