Tak ono je to složitější:

Jsme trochu na palici (mám dg., mamka měla dg., děti by ji zřejmě měli taky, občas je to i vidět), měli jsme to hodně drsné v péči jak o ty děti (vážně nemocné, ADHD, manželka spoustu let doma, příspěvek na péči), tak o tu mamku (několik psychiatrických diagnóz).

Některé naše choroby jsou sice svázané s obezitou určitě (třeba DM 2, i když jako dítě jsem slabou DM1 měl), některé ne - IBD (Crohn/Ulceróza), někde je to půl napůl.

Když jsem měl plat přes 100k, tak jsem se musel hodně otáčet a hodně stresovat, abych zaplatil hypo a jedl jsem všude možně (po světě) a s tím a se stresovým jedením se to snadno nabere. (V Korporaci jsem skončil po srdeční slabosti v letadle Paříži, po zápalu plic v Athénách a růži v noze v Lisabonu. Už to zdraví nedalo. Platila to pojistka Korporace.) Ale taky jsem zaplatil za 3 pacienty i v ČR a asi na 5 důchodců, zvláště, když máma měla důchod 8000 Kč.

Takže ano, mohli jsme žít zdravěji, ale moc jsme to neuměli. Oba jsme navíc od dětství měli různá omezení pohybu a sportů, žena nesmí dlouhé procházky. A stresové jedlíctví nám taky nepomohlo. Dokonce jsme to xkrát řešili s obezitology.