Už taky píšu jak hotentot. Shody znám, ale přehlédnu je. Chybuji ve skloňování osobních zájmen mě/mně, vždycky si musím odpočítat pád a to dokonce i tehdy, když píšu mne/mi, nemám na to cit. A nejhorší jsou příslovečné spřežky a vůbec otázka jedno-dvě slova. Jo a taky s/z-, kdy mi všechno připadá jako změna stavu. Ale to je ta zhoršující se paměť. Až půjdu do důchodu, už mi to asi bude jedno.