Tady to ale vypadá spíš na jednostranný intenzivní vztah - od matky k dceři. To určitě dobré není.

Ale těžko říct, kdyby měl člověk doma dítě po anorexii a viděl, že se trápí, jestli by také neplašil Každopádně se myslím nedá dělat konkrétně stran vztahu nic (a už vůbec ne se ptát, jestli kdy chlapec přijde).

Je možná jen nespecifická podpora - být k dispozici, nabízet společný program dříve osvědčený případně zajímavé novinky, být v klidu.