Přidat odpověď
"Chápala jsem, že některá jídla nemusí (houby, ryby, vnitřnosti), tak jsem byla milosrdná. Měly dovoleno občas nedojíst, ale nesměly se nimrat, prostě "už nemůžu", odnést. Ale jen občas, ne pravidelně.
Spousta dětí (i rodičů)je strašně rozmazlených a zpovykaných."
To je strašný omyl lidí, kteří prostě nejsou v tomto směru senzitivní. Jíst všechno se dá naučit jen toho, kdo v tomto směru není citlivý. On je fakt rozdíl, jestli něco nechce, protože zrovna nemá chuť a raději by něco jiného. A jestli to nechce, protože se mu z toho navaluje, zvedá se mu z toho žaludek nebo je mu po tom blbě (těch případů, u kterých se následně prokázala alergie není úplně málo). Reakce na jídlo je do značné míry prostě záležitost neurologie. A tu si nevybereš ani jí jen tak nepředěláš. Ty poblité děti fakt nejsou výsledek rozmazlenosti a zpovykanosti, ale oběti okolí, které nechápe, jak rozdílnou vnímavost lidé můžou mít.
Předchozí