Teda Babi, teď jsem se musela podívat, jestli jsem řešila opravdu to dítě, které si myslím
![:-)](/g/s/0.gif)
Dítě má pár měsíců asistenta. Pokroky neděláme téměř žádné. Rozhodně kombinace nevýchovy (hooodně posunuté vnímání toho, co je tady bráno jako přiměřené, rodič to zkrátka nevidí a nevnímá) a k tomu budou další faktory, které ale neznáme.
Bohužel jsme setrvale jednou nohou v lochu, reakce dítěte jsou tak náhlé, a bez nějaké logiky, že prostě neumíme předvídat, kterou vteřina je ještě dobrý, docela dobrý, jo, ještě stále to jde. A bum, stop, tak tohle teda ne.
Chápání příčina a důsledek - nulová. Použití aktivní ČJ - takřka nulové.
Pokud je v nepohodě, zaměstná 2 dospělé a máme co dělat.
Nejblbější je, že i tohle dítě bylo použito jako argumentační faul ve smyslu "no ale jiná paní učitelka ...", jeden z důvodů mé změny zaměstnání.
Každopádně dítko vidím spíš opravdu do specky a musí projít nějakou diagnostikou.