6.12.1774

V §46 je v první větě uvedena povinnost řídit se vším, co je předepsáno
školskými zákony. Všichni pracovníci školy mají vzít v úvahu, že žáci se snáze
podvolí spíše přívětivosti než trestání (učitel bude přísný, ale použije trestu, až
když selže láska- tresty jsou tedy povoleny, ale až poté, co to učitel se žákem
zkusí po dobrém). Dále by se měli učitelé chovat tak, aby k nim měli žáci respekt.
Se studenty by neměli jednat ve hněvu, či po nich něco vyžadovat jen z pouhé
ješitnosti. I trestání by nemělo vycházet z pouhé uražené ješitnosti učitele, ale
z konkrétního porušení povinnosti. Žák si musí být vědom, za co je trestán. §46
neopomíná i na samotný průběh trestání: V takovém případě přejde učitel od
napomenutí k varování, od varování k hrozbě, a pouze v případě, že nic z toho
nepomůže, přejde k opravdovému potrestání viníka.