Přidat odpověď
V jesličkách, cca 1981 mě teta zavírala na tmavou půdu, protože jsem pořád plakala, že chci maminku, a utíkala jim odtamtud domů - bydleli jsme v téže ulici...
Ve školce ani na prvním stupni si nic nevybavuji, ale byla jsem v podstatě bezproblémové hodné dítě, premiantka. Na druhém stupni 89-93 nám třídní vyhrožovala, že nám jednu klidně střelí, i když se to nesmí, a že si to případně obhájí. Co si pamatuju, nikdy to neudělala nebo max. symbolicky a spíš z legrace a všichni jsme z toho měli srandu, včetně dotčeného.
Předchozí