Byla jsem hodné dítě, učitelky mě mívaly rády, přesto jsem strávila mnoho a mnoho času ve školce seděním nad nedojezenym jídlem. (Když šla do téže školky má o 9 let mladší sestra, učitelky se s hrůzou ptaly mámy: "Taky vám tak špatně jí?")

Plavání ve školce jsem absolvovala cca 2-3 první lekce, bala jsem se, už si ale nevybavuju čeho, na odstrkování si nepamatuju, jenom na splývání s korkovou deskou a pak bez ní... Když jsem párkrát "zapomněla" plavky nebo jsem tvrdila učitelkam, že jsem nachlazená, maminka pochopila a odhlásila mě.

Nicméně o prázdninách před druhou třídou jsem se raději naučila plavat sama, ze strachu, že by mě to zase někdo učil. A pár let jsem pak plavala závodně