Zřejmě vícekrát, ale moc si to nepamatuju, nucené krmení ve školce si ovšem pamatuju.

A na druhém stupni jsme měli šíleného hudebkáře, nomen-omen Střeláka, který si v hudebně šíleně chránil křídlo. A kdo se k němu jen přiblížil, nebo i holčičky, co mu tam zahráli o přestávce Pro Elišku, tak ředitelskou důtku, nebo silnou ránu přes zadek tlustým hranatým koncem ukazovátka.

Házení klíčů, křídy, apod. byl standard. Fyzické tresty cvičením od tělocvikářů i v jiných předmětech, co učili taky.

1976-85.