čím dál víc jsem přesvědčená o tom, že je úplně jedno, co člověk vystuduje, podstatný je, aby měl maturitu, pokud na to má hlavu
protože pokud bude studovat hotelovku jako docela lehkou SŠ, nebude se trápit chemií a fyzikou, nějak to proleze přes odborný předměty a bude mít dost vola k tomu, aby makal na jazycích nebo na čemkoliv, co ho zajímá, tak odmaturuje a může klidně na VŠ, třeba na práva, proč ne?
je to možná i lepší cesta než gympl, kde bude mít sebevědomí pod bodem mrazu, protože mu prostě ta fyzika nejde a když si ho na blbým gymplu zaškatulkují jako čtyřkaře, tak ho tak bude vnímat i dějepisář a samotný děcko bude otrávený a radši se na to vykašle

vzhledem k tomu, že ještě ani neexistuje spousta profesí, který vzniknou za deset dvacet let, je podstatný umět se učit, mít nápady, nebát se někdy jít proti proudu a umět komunikovat a třeba umět pracovat v týmu
toto všechno se dá zvládnout i na té hotelovce s pocitem, že mi ta škola docela jde, je to přestupní stanice mezi základkou a vš, kde se zbytečně nemusím stresovat a ještě se naučím něco, co člověku gympl nikdy nedá, právě nějaká ta odbornost, vidět třeba při praxi do provozu hotelu, poznat hodnotu manuální práce, jezdit na praxe

a trvá to stejný čtyři roky, tak o co jde?

a podobně je to i s VŠ, mít titul je pro spoustu profesí důležitější než zaměření, samozřejmě medicíny se to asi netýká, na druhou stranu schopný chemik nebo mikrobiolog se může klidně uplatnit v medicíně, akorát nemusí být v kontaktu s pacienty