Přidat odpověď
Hele, já jsem vlastně asi dost podobná, ale s tou výhodou, že mi alkohol nechutná a mám k němu odpor.
Já jsem taky odkládací, mám pár věcí, které velmi nepříjemně a už velmi dlouho odkládám a bojím se čím dál víc, že z toho bude průser...
A místo, abych do toho řízla, tak to odkládám. Což mi způsobuje stres, strach, napětí, pocity provinilosti, vlastně nechápu sama sebe, proč to prostě neudělám...
Akorát místo pití já ty špatné pocity zaháním prací, resp. jakoukoli aktivitou, abych si sama před sebou mohla "obhájit", že na to vlastně nemám čas, protože furt mám za povinnosti něco jiného (práce do práce, dítě, domácnost, barák...)... Ale vím, že je to lež. Ale aspoň je udělaná spousta jiných věcí...
Noční tlaky zaháním filmy (poslechem) do sluchátek, zabiju mozek, který má tendenci mě k tomu furt vracet.
Takže řešení - prostě do toho řízni, práci udělej, povinnosti splň, nepříjemnosti vyřeš.
Nebo ty pocity zabíjej něčím jiným, než alkoholem (ale to samozřejmě to správné řešení není, ale asi lepší, než zabít mozek alkoholem)...
Předchozí