Jo takhle neodhad sil... myslela jsem že téma bude o tom hroznym smrťáku cyklisty teď nebo že ti dojdou síly na trase daleko od základny, a musí pro tebe někdo dojet apod.

Tohle, co píšeš, mám spíš kvůli sociální fobii, než nedostatku fyzických sil. Často se přihlásím (či dokonce zorganizuji) s velkou chutí, dokud je akce daleko, ale pak jak se to přiblíží, tak se mi strašně nechce – ale není to kvůli fyzické nepohodě a náročnosti, ale že ty lidi (i když jsou to dobří kamarádi, rodina). Pokud jedu někam sama, nikdy ten pocit nemám. Těším se pořád, i den před odjezdem.

Ale už jsem se trochu poučila, a třeba na akce s kolegy (nebo jiné "vzdálenější" party) už se zásadně nehlásím.

Co se týká přátel a rodiny je to tak, že se mi sice strašně nechce, ale pak na samotné akci jsem vesměs v pohodě, jen mě to drobet vyčerpá. Takže to kolečko jedu s vědomím, že to tak bude: nadšení, nechuť, pohoda, vyčerpání.