Už jsme si tu o tom psali dříve. Mě uvedla do světa nevnímačů času a neschopnosti dochvilnosti (a tedy i k toleranci těchto) dobrá kamarádka, u které jsem si byla jistá, že 1) snaží se
2) váží si mě i mého času
3) stejně to nedá

Ta kamarádka to má jak píše Rose - stres spojený s dochvilností si "nechává" na opravdu podstatné věci, které nastávají jen několikrát za rok. Ve všednodenních rutinách funguje celkem ok (ovšem pravidelně někam dobíhá), ale jednotlivé akce jsou problém.