Na základě této debaty jsem se hluboce zamyslela nad reklamama a zjistila jsem, že je vlastně mám dost ráda. Teda ty televizní. Na PC a v rádiu je nevnímám nebo mě otravují, nemají ten správný náboj nebo zdržují, ale v televizi to je jiné kafe.
Televizní reklamy jsou součástí celého mého života - od pana Vajíčka, po obdivované reklamy na rakouském tv vysílání, po nezapomenutelné porevoluční.... Na některé reklamy vyloženě čekám a jsem smutná a ochuzená, když odejdou z vysílání (Vetchého Raňajky !!, Hoffmanův vánoční nácvik s důchodci,.. Nene já už ho vidím..., Až to budu natírat příště...Kde je můj smíšek...) Ráda se dívám na lidi, kteří v nich účinkují. Pro mě jsou reklamy prostě malá filmová díla, více či méně zdařilá. A ano, někdy i hudební, která si prozpěvuju ( potichu). Často vůbec nevnímám a nevím, na jaký výrobek reklama je, ale o to mi nejde. Nejde mi o zakoupení, ale o umělecký vjem.
Podle reklam si někdy organizuju čas a plánuju si, co budu dělat, až bude zrovna reklama. Někdy na reklamy i jen tak zírám, s vypnutým mozkem.
Ale fakt si nevybavuju jedinou věc, kterou bych kdy koupila na základě reklamy. Občas si řeknu, že bych si to asi měla koupit, ale nikdy nekoupím.