Co zaujalo mne, bylo Kodaňské Muzeum dánského odboje. https://en.natmus.dk/museums-and-palaces/the-museum-of-danish-resistance/tickets-and-opening-hours/

Bohužel, když jsem tam byl podruhé bylo uzavřené, nějaký neonacista jim ho vypálil...

Je to v centru vedle citadely.

Dánsko bylo Německem 1940 "gentlemansky" okupováno, takže tam byla zdánlivě svoboda, kromě přítomnosti Wehrmachtu a toho, že Dánská armáda musela opustit instalace v Jutsku. Vláda vládla, král panoval a bez ochrany jezdil na vyjížďky na koni po městě, parlament zasedal, dokonce proběhly volby. (Kampaň byla cca - volte, co už jste volili minule. Čili ne fašisty.) Židé byli pod ochranou Dánské vlády, dokonce tam bylo dost židovských dětí z Německa. Pak ale odboj nabíral na síle, Němci vykázali velvyslance z Berlína, dali ultimátum, že Dánsko musí vyhlásit stanné právo a zatýkat odbojáře.

Dánská vláda to odmítla a odstoupila, parlament se rozpustil, vládli státní sekretáři ministerstev pod německou správou. Němci získali seznamy Židů a připravili lov na ně. Někdo z německých okupačních úředníků to předal dánské "vládě" a ti varovali rabinát. Sousedi, nemocnice, kostely a fary poschovávali Židy a po nocích je z celé země během pár dní dostali na břeh Öresundu. A odtud je rybáři převezli do švédských neutrálních vod, kde si je buď někdo převzal, nebo je dovezli až na břeh. Někdo zdarma, jiný za peníze, ale zachránili prakticky celou židovskou komunitu. Možná to i někteří Němci tolerovali, aby se "zbavili problému". Což nezmenšuje hrdinství Dánů.

Ze zbylých mnoho přežilo v Terezíně, protože se o ně zajímal dánský ČK a vláda.

Dojemný příběh zachycený i v románu Leona Urise Exodus.